Marie

 Ranní slunce

Z noci vyběhl den
Byl celý bílý
A rozběhl se do slunce
Kam vkročil
Zem svou náruč otvírá
Někde v dáli jsi i Ty
Den i pro mne začíná

Maruško

Jak se Ti daří
Stromečku pod strání
tam  kde jsem nikdy nebyl
zaklepal jsem a tys řekls
Dále

Hledání Marie

Marie je žena plná díků

jak rozporný se můj život

na jedné straně

jdoucí zarytě k umění krásy

na druhé straně

propadání ve všech vztazích

Ohlédnu se

a vidím Tě přes roky jdoucí

A Ty říkáš

měla jsem sen

a v tom snu jsi byl celý v černém

a smuten

Strašnou pravdu jsi viděla

a proč jsi mne nechala

tak krutému osudu

nebo toto jsou doteky života

a taktéž přání bylnického Boha

který mi dal poznat svou budoucnost

krutá cena 

Já ji zaplatil

A vznikly nejkrásnější řezby

"Marie"

"Manželé"

"Zrození"

Ohlédnutí

ty jsi mi dala cestu

já šel po cestě

a k tobě jsem došel po té cestě 

ach, Marie, Marie

Dotkl jsem se tebe

již musím jít

s pokorou

a bez lásky

smířen se svou cestou

Maruško,

kdo mne miluje

moc šanci nemá

jen mne milovat

nedovedeš si představit

co jsem vytrpěl

že jsem tě miloval