ATELIÉR VLÁRSKÉHO UMĚNÍ - SVĚDOMÍ VLÁRY

Maminka- Dokončená socha, pětinový hliněnný model,řezba "Tvář maminky"

Rok 1962 - nemocnice Vsetín:

Maminka

Slovo vystihující vše utvářející
                             vše jisté
kamen na němž stojíme
by okolní živly do něj bily
ztišující lék v nekonečném utrpení
vše mocné a lidské  co v nás je
maminko - pochválena buď

 

Maminčín kapesníček

S odcházejícím podzimem roku šedesátého
hloub do nemoci jsem zapadal
pryč byli radosti chlapců
zimy,jara.léta,podzimu běžícího
starosti lékařů vystřídal dětský běh dnů
rady nevěda si předávali mne z nemocnice do nemocnice
až Thomayerova nemocnice v Praze mne přijala
se sadem jabloní a hrušní kolem
se zvláštní vůni podzimu do hrudi deroucí se
drahá máti mi dala kapesníček
ji vypraný
její láskou skládaný
Když nemoc nade mnou převažovala
ke tváři kapesníček jsem přitiskl
a v chvíli vedle mne stála moje maminka
a po vlasech mne hladila
a krásnými slovy domlouvala
já se rozplakal já nechci zemřít
ona mě pravila
nezemřeš Toníku
já měla sen a ve snu mi zub vytrhli
ale ten zub na vlásku zůstal viset
proto neumřeš
a uzdravil jsem se

 

 

Den,  před tím dnem

Toníku ty ses vrátil
    Ano maminko

Vrátil jsem se
abych tu byl s Tebou
neplač Toníku
já se usmívám
jen slzy mi tekou
vzpomínáš maminko
když jsme byli malí
jak kolem Tebe jsme běhávali
tys shrbená nad polem
těžko pracovala
Neplač Toníku
Já se usmívám
A jen slzy mi tekou
Vzpomínáš maminko
Na podzimní klid nad Brumovem
Když jsme spolu jabka obírali
Neplač Toníku
Já se usmívám
Jen slzy mi tekou
Vzpomínáš maminko
Jak jsme na dříví chodili
Do Hložeckého údolí

Neplač Toníku
Já se usmívám
A jsem s Tebou


Slavičín, 17,00 hodin, dne 22.října 2001

Fotogalerie:Řezba " Maminky" dokončením březen 2015

Slovní odezva po mamince

 

....zklamali mne lide v roce 89,

že nedokázali rozlišit nepodstatné od podstatného

....zklamali mne blízké ženy,

které mne považovali za páru nad hrncem

....zklamali mne bratři,

kteří mou odlišnost si vysvětlovali jako mou ubohost

....zklamal mne otec,

který byl společenský tisíc let dopředu, ale rodinně byl tisíc let pozadu

....nezklamala mne má drahá mati,

tento genius lásky,

kdybych nic neudělal jen ji dovedl do smrti,

můj život měl a má smysl

 

 

 

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode