Milé sestřenice a bratranci
„Kniha Vaculíků Ovesných“ je mým poděkováním osmi dětem manželů Františka Ovesného a Terezie Ovesné rozené Vaculíkové.
Nejstarší dcera Marie Ovesná za provdana Fojtíková, syn František Ovesný, syn Jan Ovesný, dcera Alosie Ovesná za provdana Rusková, syn Karel Ovesný, dcera Karla Ovesná za provdana Fritschková, dcera Terezie za provdana Pechová, dcera Anna Ovesná za provdana Kadlecová.
Tyto tetičky a strýčkové, včetně mojí maminky mne, Antonína Pechu, syna Terezie Pechové, rozené Ovesné, společně udržovali v životě při uzdravování se z těžké nemoci v dětských letech
A zároveň „Kniha Vaculíků Ovesných“ je poselstvím pro jejich potomky v tom., že podává svědectví o neobyčejné ekonomické samostatnosti a zodpovědnosti naší babičky Terezie Ovesné, rozené Vaculíkové, když u jejího manžela Františka Ovesného převážila lehkomyslnost a nezodpovědnost při zabezpečování existenčních zdrojů rodiny.
„Kniha Vaculíků Ovesných“ je sdělením pro potomky o neobyčejné osobnosti Martina Vaculíka, našeho pradědečka a jeho ženy Terezie Vaculíkové rozené Hnilové.
A „Kniha Vaculíků Ovesných“ v části „2.světová válka „ informuje o hrdinství rodů Vaculíků a Ovesných v osvobozovacích bojích v Brumově.
František Ovesný, organizátor osvobozovacích bojů a účastník odboje Tarzan,
Vratislav Ovesný, odboj Tarzan a účast při osvobozování Moravy spolu s rumunským vojskem
Alois Vaculík, odboj Tarzan
Karel Pecha, odboj Tarzan a městský partyzán v německém městě Wroclav, kterého celou válku ukrýval ve svém domě č.96 Karel Ovesný a tak riskoval prozrazení Karla Pechy.
A Karel Ovesný se zasadil spolu s ostatními účastník odboje Tarzan o to, aby jeho sestra Karla Fritschková, rozená Ovesná nebyla odsunuta do Německa.
Děkuji ..Děkuji.. Děkuji
Osmi dětem mé babičky Terezie za to, že se starali o mé uzdravení,
moje maminka by moji smrt nepřežila a tak i já jsem hledal škvíru v stěně smrti do života.
Osmi dětem mé babičky Terezie za to, že jsem celých 50 let mohl s nimi prožívat, vidět jejich jednání a jejich činy. Když kolem roku 2000 oni pomřeli, zůstal jsem sám.
Osmi dětem mé babičky Terezie za to, že ve mně vytvořily pohnutky k poznání a vědění hmotných a nehmotných podstatách života.
Všechno,co bylo v rodu Vaculíků a Ovesných včetně poznání ekonomického, historického, archeologického, archivního, biblického, jsem vložil do soch, které jsem vytvářel ve svém atelieru- „Atelier vlárského umění a kultury Antonína Pechy-Vaculíka“.
Sochy „Poselství lidskosti a míru“, „Hložecká madona“ „Maminka“ „Otec“ „Tři pilíře života-Láska,Manželé,Zrození“ a další jsou velikostí, vznešeností a slávou těchto osmi dětí babičky Terezie.
Psáno v městě Brumov-Bylnice, roku 2019, Antonín Pecha